středa 7. února 2018

Vysněná svatba

Nikdy jsem nebyla typická holka co se týče svatby. Neměla jsem už od mala do posledního detailu vysněné jak bude moje svatba vypadat. Jediné co jsem věděla bylo, že se nechci vdávat na radnici a že chci malou svatbu. To mi vydrželo dodnes.


 
















Ještě před pěti lety jsem si myslela, že se snad nikdy nevdám. Kluci na mě zrovna frontu nestáli a když už se nějaký objevil, dlouhého trvání to nemělo. Až do jednoho dne, ikdyž to ze začátku taky vypadalo, že ten THE ONE to zrovna nebude.

Ve zkratce: Potkali se na internetu, konkrétně na stránce BADOO. (Tohle není zrovna typická seznamka, každý co se ozval začínal větou "Chceš si zašukat?" :D Tím mě opravdu nikdo nezaujal, až jeden napsal prosté "Ahoj"). On hledal nové kamarády. Šli do kina. Byli kamarádi, scházeli se, občas se políbili. Stali se z nich kamarádi s výhodama. Ona se zamilovala. Přestalo ji to takto bavit a řekla "Odteď spolu chodíme" :D Souhlasil, ale ještě hodně dlouho trvalo než to začal tak brát.
Sestěhovali se na zkoušku a ona tam už zůstala. Přišlo miminko. A pak, v den pětiletého výročí přišla TA OTÁZKA a ona řekla ANO.

 
















O svatbě jsme se už bavili dřív, ale vždycky jen ze srandy. Už ale v té době jsem věděla, jak chci aby moje svatba vypadala:

1. v pátek třináctého
2. večerní venkovní obřad
3. tzv. barn wedding - stodola nebo louka, kde je možné ubytování, všude spousta lucerniček, svíček, osvětlené stromy

 
















Přesně takto bych si svoji svatbu představovala :) První zádrhel přišel, když nám kamarádi oznámili, že se berou tento rok v pátek 13.7. Jelikož je to jediný pátek třináctého v teple tohoto roku, už jsem myslela že hned z prvního požadavku budu muset slevit a smiřovala jsem se s tím, ale domluvili jsme se, že není kam spěchat a předběžně jsme se dohodli na příští rok pátek 13.9. Což jsou zároveň moje narozeniny, takže Kubík víc než souhlasil, jelikož takto spláchne výročí i narozeniny najednou a nemusí si pamatovat o datum navíc :) Takže datum bysme měli.

 
















Co se týče večerního venkovního obřadu, ten bych strašně ráda, ale ikdyž nebude večerní, smířím se s tím, hlavně aby byl obřad venkovni. Proti typickému obřadu na radnici a následné oslavě v hospodě se svíčkovou a všemi typickými tradicemi jsem vyloženě vysazená. Zkrátka to není můj styl.
Vidím louku s altánkem, stodolu, kde proběhne následná recepce, všude spousta lucerniček, svíček, osvětlené stromy. Žádná těžká jídla, ale obyčejný raut s různými možnostmi lehčích jídel a zobání.
Žádné domácí pečení koláčků a chystání výslužky. Lehké dezerty. Svatební dort ten jo, bez něho to nejde. A alkohol, spousta alkoholu :)

















Teď jen vypátrat nějaké vhodné místo na Jižní Moravě, kde bude stodola, krásná příroda, možnost venkovního obřadu a hlavně možnost ubytování pro svatebčany. Snad se realita aspoň trošku přiblíží snu :)

Ale co si budem povídat, úplně nejradši bych se vdala ve čtyřech a pak to jen se všema oslavila :)

Pro fotografickou inspiraci posloužil pinterest.











3 komentáře:

  1. Minulý rok jsme byli se žumem na jedné svatbě, po které byla zábava na takovém statku v něčem, co připomínalo hodně vypulírovanou stodolu. Byla tam obří zahrada a dokonce i zvířata. Ale kdybych si tak vzpomněla, jak se to tam jmenovalo! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha :D tak kdyby se zadařilo si vzpomenout, sem s tím :D

      Vymazat

Vyjádření vlastního názoru nebo podpory je plně vítáno :)